15 zajímavých momentů z historie kojení a kojenecké láhve

Už jste někdy přemýšleli, jak pra, pra, pra…(věké) mámy krmily svá miminka? Jaké měly možnosti? A s jakými těžkostmi se potýkaly? Věděli jste, že neandrtálské mámy kojily své ratolesti 18 měsíců? Přitom už od 8. měsíce kombinovaly kojení s jinou stravou? Představíme Vám 15 nejzajímavějších momentů na cestě vývoje kojenecké láhve. Od té první nalezené až po tu ve vaší ruce.

 

  1.  Čisté a férové kojné

    kojná

V bohatých rodinách starověkého Egypta, Řecka a Říma se od 18. stol. př. n. l.stává velmi populární kojení za úplatu kojnými. Soranos z Efezu, řecký lékař z 2. století n. l., popsal ideální kojnou takto: "Je mezi 20 a 40 lety, čestná, vyrovnaná, příjemná, zdravá, má dobrou pleť, je průměrné velikosti, její dítě je starší než dva měsíce, je čistá a mléko není příliš jasné ani příliš husté." Kojná byla vždy pečlivě vybrána, protože se mělo za to, že skrze své mléko předá dítěti i všechny své vlastnosti. Tento trend si postupně oblíbily rodiny na všech úrovních společnosti. Éru kojných ukončilo až v 19. století n. l. zavedení umělé výživy.

  1. Kravské rohy a oslí mléko

Přestože kojení bylo ve všech dobách tím nejpřirozenějším způsobem výživy, ne všechny matky toho byly schopné nebo k tomu ochotné, a ne každá měla k dispozici kojnou. Nezřídka se také stávalo, že matka po porodu zemřela a o dítě se musel postarat někdo jiný. V takových případech byli kojenci často krmeni mlékem od krav, oslů nebo koz, stejně jako jemnou kaší z mléka a vařených pšeničných zrn. Ke krmení sloužily upravené zvířecí rohy nebo improvizované tkané „krmítka“, podobné dnešním sáčkům ke zdobení dortů.

krmení z kravského rohu

  1. Strouhanka místo mateřského mlékasoranos web

Ve starověkém Římě bylo Kolostrum, tedy prvotní mléko, které se tvoří těsně před porodem, považováno za toxické a těžko stravitelné. Proto se doporučovalo podávat dětem v prvních třech týdnech života polotuhou stravu jako např. strouhanku namočenou v mléce, medovině anebo v medem slazeném víně. Teprve poté se dítě mohlo začít kojit.

  1. Historický omyl

První kojenecké láhve připomínaly spíše malé keramické džbánky na víno nebo olejové lampy. Ty skleněné z Egypta zase flakony na parfémy. A za takové je také archeologové dlouhá léta považovali. Až analýzy v 90tých letech 20. století prokázaly jejich pravý význam. Navíc, autentickým pokusem kojící matky bylo prokázáno, že nádobku bylo možné používat i jako odsávačku mléka.

 

řecké krmítka

  1. Téměř 2 tisíce let bez sklacín láhev

Přesto, že již od roku 250 př. n. l. si Egypťané osvojili technologii foukání skla a této techniky hojně využívali také při výrobě lahviček pro kojence, s příchodem křesťanství se na sklo jaksi zapomnělo a znovu se začalo používat až v polovině 19. století n. l.

  1. Nešťastná volba materiálu

Od 16. stol. n. l. se tvary začaly více podobat skutečným láhvím. Šlo spíše o baňky s úzkým hrdlem. Něco mezi kuželkou a karafou na víno. K výrobě se používaly běžně dostupné materiály jako pálená hlína, dřevo, kůže nebo cín. Láhve z cínu však postupně vymizely, neboť reakcí mléka s cínem docházelo k uvolňování těžkých kovů a k následné intoxikaci dítěte. To také v 19. stol. n. l. zapříčinilo vysoký nárůst úmrtnosti kojenců.

  1. Jako od maminky

První „novodobá“ skleněná kojenecká lahvička byla patentovaná Američanem Charlesem M. Windshipem v roce 1841. Ten požadoval, aby láhev byla překrytá na prsou matky tak, aby si kojené dítě myslelo, že pije mléko přímo od ní.

  1. Komfortní savička

První pryžovou savičku si patentoval Elijah Pratt z New Yorku v roce 1845. Trvalo však bezmála dalších 150 let, než se materiály a technologie dostatečně vylepšily. Ranné prototypy z černého indického kaučuku měly velmi ostrý zápach, nepříjemnou pachuť a nedokázaly přežít opakované vystavení horké vody. Přesto se v té době jednalo o komfort. Předešlé historické pokusy o savičku totiž představovaly sušené kravské struky, srolovanou kůži nebo v lepším případě korek.


savičky-kaučuk

  1. Trendem se stává banán

V roce 1894 se stává hitem č. 1 plochá láhev z foukaného skla ve tvaru banánu. Měla dva otevřené konce. Na jeden se umístila gumová savička, druhý plnil funkci jakéhosi předchůdce antikolikového systému. Prstem se reguloval tok mléka i podtlak vznikající sáním. Podlouhlý tvar láhve umožnil dítěti ležet v přirozené poloze na zádech. Díky snadnému vymývání šlo o první skutečně hygienickou láhev.

banánová láhev

  1. Oblíbený masový vrah

Zajímavá varianta byla představena v roce 1860; skleněná baňka vybavená pryžovou hadicí. Dítě si tak mohlo láhev držet samo a být bez dozoru. Původně vyhlášený „bestseller“ si však po čase vysloužil přezdívku „Zabiják“ nebo také „Masový vrah“. Ukázalo se, že perfektně funguje jako petriho miska plná bakterií. Skóre bylo zdrcující. Pouze dvě děti z desíti se dožily 2. narozenin. Přestože byla v roce 1910 lékařskou obcí zakázaná, stále se úspěšně prodávala až do roku 1920.

láhev zabiják

  1. Dobré jídlo, dobrý život

V roce 1867 přichází fenomenální objev. Henri Nestlé je frustrován aktuální vysokou úmrtností a zároveň motivován módním trendem bohatých, kteří považují kojení za nemoderní. Kombinací kravského mléka, obilí a cukru vyrábí první kojeneckou výživu na světě. Pod názvem „dětská mouka“, se okamžitě stává jednoznačným favoritem na trhu. Boom krmení umělým mlékem zaplavuje celou Evropu. Na úspěch Henriho Nestlé navazuje v roce 1908 Maurice Guigoz. Ten, zahřátím mléka pod vakuem při nízkých teplotách, dokázal v mléku zachovat všechny nutriční vlastnosti a vitamíny.

Nestlé-moučka-web                                      kondenzované mléko-web

  1. Velký byznys se roztáčí

Jen americký patentový úřad vydává do konce 2. světové války více než 230 různých patentů láhve pro kojence. Tentokrát z materiálů jednoznačně dominuje sklo. Nejprve lisované, později také žáruvzdorné. Prodej kojeneckých láhví se stává masovou záležitostí. Díky průmyslové výrobě je cena nízká a maminky si tak můžou dovolit pořídit více kusů láhví. Vyvíjí se první úzké, stojaté láhve jak je známe dnes. Důvod, proč si právě tento tvar získává oblibu, je čistě pragmatický. Tím jediným prostým důvodem je úspora místa, aby se láhve daly pohodlně vyvařit v hrnci v co v největším počtu. Nabídka na trhu je ohromná. Objevují se různé motivy, barevné stupnice, některé modely mají vlastní zabudovaný teploměr.

široké hrdlo

  1. První antikoliková savička

V roce 1948 představuje J. W. Less zpětný ventil zabudovaný přímo v savičce. Dnes dobře známy a u většiny láhví běžně používaný antikolikový systém. Aplikaci savičky na láhev zdokonaluje francouzský výrobce Remond zavedením tvarovaného ústí hrdla, díky kterému lze savičku jednoduše a hygienicky připevnit. Od této chvíle se kojenecká láhev řadí mezi plnohodnotné a bezpečné potřeby pro kojence.

plastová láhev

  1. Nevyzpytatelné plasty

Od 70tých let 20. století přešla většina výrobců ze skla na plasty. Polykarbonát, polypropylen, PES plast i silikon. Nové moderní materiály nabízí neobvyklé možnosti, především v designu. Avšak studie prováděné od roku 1986 naznačily, že polykarbonát uvolňuje nebezpečný bisfenol A (BPA), který může dětem poškodit zdraví. V roce 2008 se Kanada stala první zemí, která zakázala použití BPA u kojeneckých láhví. Postupně se přidaly USA a Evropská unie. Dnes se již běžně můžeme setkat s kojeneckou lahvičkou s označením BPA free.

double anti colic system herobilitySavička Herobility

  1. Budoucnost

Společnost Herobility ze Švédska, země milující přírodu, děti a design, představila v roce 2017 první Double Anti Colic System. Standardní odvzdušňovací zpětný ventil doplněný o specifický tvar savičky, která stejně jako u přirozeného kojení z matčina prsu, vyplňuje ústa kojence až do koutků. Tím zcela zabraňuje vstupu „falešného“ vzduchu do úst a minimalizuje riziko koliky, slintání a úniku mléka během krmení. V letošním roce tato firma rozšířila své portfolio o "Eco" láhve a kojenecké potřeby nové generace, vyrobené čistě jen z ekologických materiálů -  z nárazuvzdorného skla, lékařského silikonu a bioplastů vyráběných na rostlinné bázi. Ty vznikají novou, moderní technologií, kdy ropu a chemikálie nahrazuje kukuřičná biomasa a jsou tak lehce v přírodě odbouratelné. Jednoduše se rozloží v kompostárnách nebo třeba i ve volné přírodě. Tímto společnost Herobility nastavila nový směr vývoje kojeneckých láhví a obecně kojeneckého zboží. Tím je především spojení hodnot; zdraví, bezpečnosti a respektu k přírodě.

EcoBottle Herobility